Tu brigádu, vážne, zavolej tam. Neska bylo zase plný metro, neuvěřitelně, občas je totiž v Praze dvakrát víc lidí než normálně, takže je dvakrát víc přeplněný metro, jo a asi už dva dny se mi podařilo že sem cestou do prahy pokaždý seděl, to bylo moc dobrý, nemám rád když stojim, to je nepříjemný, ráno, bolí hlava, bolí břicho, chci se dospat, a stojim, to je utrpení, jo a k tomu metru,j e to fakt zvláštní protože dneska jezdilo metro fakt čile, tak v půlminutovejch intervalech, a stejně tam bylo lidí jak nasráno, normálně ráno jezdí tak po minutě a lidi se tam vždycky vejdou, neska uplně vypadávali lidi z metra, vsadim se že kdyby tam eště byly okna tak dneska vypadnou z metra aspoň tři lidi, ne-li čtyři. Když sem pak přijel na Roztyly tak sme tam zase potkali Honzu že čeká na tu jeho, my sme to nestíhali do školy a on tam čekal dál, povídal taky že láska studí, s kafem za patnáct korun v ruce,a to nevěděl co ho čeká. Neska totiž byla kosa jak hovado, vážne, ráno, a když sem přišel do školy tak sem čekal že za chvíli s Terkou příde, ale po půlce hodiny přišla jenom Terka že se omlouvá, to se mi nezdálo, v půlce druhý hodiny přišel, celou dobu čekal na Roztylech na Terku, nějak se minuli, ha v tý zime, nečekal bych tam ani pět minut, no možná jo, ale ne hodinu, to je mi ho líto, musel umrznout, neumrzl, byl fur šťastnej. V češtině mi pochválila sloh a dostal sem jedničku, nevim proč, byla to docela hovadina. Byli sme u Jíti mámy v práci a dostali sme limču a ponožky a jinak, nestih sem klavír, to mě trochu jebe, mám ho rád, no a všude nás do očí tlačej vánoce takže... Karl K