Nu Kuo surm

ani nevim jak začít, život se mi hroutí pod nohama, začlo to školní fotkou, na které mám zavřený oči.

dostal sem fotoaparát. stejně je to všechno k hovnu. ten je dobrej, ale to hovno už moc ne. otřepané... okoralé... trpké na pohled... a už vůbec ne svěží!!

kdybych to používal, zvolal bych:" Pane Bože, nepoužívám to a už vůbec nezvolávám, nevyvolávam, ani nestrhávám. chybu musím najít někde jinde."

než ji najdu, připomenu si dnešní den nazvaný extrapruda(pro mě) a extraprd(pro mojí mámu), totiŽ přesně před osmnácti lety jsem se narodil,2.6., nevím jestli jsem víc svobodný nebo svázaný životem lidí kterým řikám dospělák, posléze ten starší človek(30--)ale jednu výhodu to má, víno a cigára si můžu koupit i v tescu, a ne, nebudu odveden! nevím co moje rodiče vedlo počít další uřvanej stroj na hovínka zrovna na podzim , v tak podělanou roční dobu.

kazdopádně život nekončí-najdu si práci, ženu, počne dítě,já ho zplodim, ona mě opustí a pak nejspíš zemřu, ale to bude dávno po starším človeku.

unavený, dohasínající hvězdy neska tvořej mezi sebou přímky a kreslej obrazce

az budu velkej, přestěhuju se do shelbywillu(nevim jak se píše ale chci tam...)